Cirkulární ekonomika. Recyklace. Tyto pojmy jsou často skloňovány ve výrobních sférách a stavebnictví není výjimkou.
Důvod je jasný…
➡️ Přírodní materiály dochází a jejich cena tak roste. Zdroje nejsou nekonečné. K úplnému vyčerpání přírodního kamenina v tuzemsku má podle odhadů dojít v roce 2060.
➡️ šetří obnovitelné i neobnovitelné zdroje a snižuje zátěž na životní prostředí.
Recyklace představuje dvojí záchranu:
1️⃣ snižuje potřebu těžby nových surovin,
2️⃣ využívá odpady místo jejich uložení na skládku.
Stavební a demoliční odpad (SDO) tvoří nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů v České republice. To je asi 20 milionů tun SDO ročně. Což je hodně cenného materiálu, který by se dal zrecyklovat a využít na nové stavby místo docházejících přírodních zdrojů.
Z toho plyne jasný cíl cirkulární ekonomiky ve stavebnictví.
➡️ Využití recyklovaných stavebních materiálů v co nejvyšší míře. Na to se však musí myslet nejen při demolicích, ale již u návrhu stavby a její konstrukci, tzn. že všechny použité materiály a komponenty musí být na konci životnosti stavby recyklovatelné nebo znovu přímo využitelné.
Od cíle jsme bohužel ještě daleko.
➡️ Beton, cihly a jejich směsi, asfaltové směsi, tedy materiály vhodné pro recyklaci, tvoří 22 až 28 % SDO – přepočteno na tuny – 4 až 6 milionů tun.
A znovu se použije POUHÝCH 8️⃣ % materiálu. Průměr Evropské unie je 1️⃣2️⃣ %.
📖 Recyklované kamenivo, hovorově „recyklát“, vzniká recyklací minerálních SDO, tedy anorganického materiálu použitého v konstrukci. Recyklát obsahuje drcené a tříděné betony, cihelné zdivo, keramiku, asfaltové příměsi, zeminy a kamení.
Celá technologie recyklace je náročný a komplikovaný proces – vyžaduje čas a kvalitní stroje a spotřebuje hodně peněz, místa i kvalifikované lidské síly. 👷
1️⃣ Pracovník ručně vytřídí materiál, který po očištění může být znovu použit (cihly, dlaždice, střešní tašky).
2️⃣ Velké monolytické bloky jsou rozdrceny hydraulickým kladivem na menší kusy a se zbylou sutí pokračují do drtiče, kde se rozdrtí.
3️⃣ V Elektromagnetický separátor odstraní z drti železné předměty.
4️⃣ Drť je následně roztříděna pomocí sít na různé frakce.
5️⃣ Recyklát se může distribuovat.
☝️Nutno podotknout, že výsledná kvalita recyklátu je hlavně ovlivněna kvalitou vstupních materiálů – tedy přijímaného stavebního odpadu.
🔸zásypový materiál
🔸vstupní materiál do různých konstrukcí a prefabrikátů (ovšem v případě kvalitního recyklačního procesu)
🔸cihelná moučka se používá k výrobě antuky
🔸po úpravách lze použít i k výrobě nových cihlářských stavebních dílů
🔸zásypový materiál
🔸upravený recyklovaný beton lze použít i jako kamenivo do nových betonů tzv. nižších tříd
🔸výstavba málo vytížených cest nebo cyklostezek
🔸materiál ke stavbě protihlukových stěn
🔸neznečištěný materiál lze opět použít při výrobě nových obalů či izolací.
🔸znečištěný a jinak nevhodný polystyren je využíván k výrobě
tzv. lehčeného betonu a izolačních omítek
🔸využívá se i pro vylehčení zahradního substrátu nebo při výrobě pálených cihel
🔸problémem je polystyren ze stavebnictví – obsahuje aditiva a zpomalovače hoření – a ty recyklaci znemožňují
❗Z výše uvedeného je jasné, že recyklát má hojné využití a rozsáhlá recyklace SDO by zásadně snížila spotřebu primárních nerostných surovin, které docházejí. Někde jsou ovšem primární nerostné suroviny díky svým vlastnostem nenahraditelné, např. v mostních konstrukcích z vysokopevnostního betonu, pojezdových vrstvách dálnic nebo silnic vyšší třídy.
Chytré hlavy se dávají dohromady a vymýšlí skvělé věci. Jejich výrobky jsou součástí cirkulární ekonomiky ve stavebnictví a navíc mají ještě lepší vlastnosti než původní materiály. Pár takových jsme vám tu sepsali. ✍️
Skanska vyvinula recyklovaný beton – rebetong. Stavební suť 100% nahrazuje přírodní kamenivo pro výrobu betonu. Mimo výše zmíněných výhod. To s sebou přináší i nižší náklady na materiál, dopravu, podporu pro získání kreditů v LEED a BREEAM certifikaci, snižuje se uhlíková stopa a budovy mají nižší energetickou náročnost díky nižšímu koeficientu tepelné vodivosti. Se společností ERC-Tech, tak vyvinuly nekonečný materiálový cyklus. Rebeteng se dá totiž znovu použít po ukončení životnosti stavby.
Společnost Recifa zabývající se svozem odpadu z Příbrami měla přebytek obalového skla z bílých a zelených kontejnerů. A tak začala přemýšlet co sním. Inspirovali se v zahraničí a začala s výrobou pěnového skla REFAGLASS.
Střepy skla se rozdrtí na skleněnou moučku a smíchají se s jemně mletým uhlíkovým prachem. Směs se zahřeje na teplotu 1000 °C. Sklo se nataví a pevné uhlíkové mikročástice zoxidují na oxid uhličitý – plyn. Ten vytvoří v materiálu mikroskopické bubliny, které mnohonásobně zvětší původní objem rozdrceného skla.
A nejen, že je to čistý ekologický materiál, ale také je 4x levnější než klasický pěnový polystyren. Tento materiál má řadu vynikajících vlastností. Je hydroizolační, nehořlavý, tvarově stálý, nezapáchající, odolný proti mrazu, odolný proti biologickému poškození bakteriemi nebo narušení hmyzem či hlodavci, je i odolný proti mechanickému namáhání, nepropouští žádné plyny ani páry. Má i velmi vysokou životnost a je i zpětně 100% recyklovatelný na původní výchozí materiál – sklo.
Používá se tedy hlavně jako izolant. Pro zajímavost: na zateplené základové desky rodinného domu je potřeba cca 25 tisíc lahví od vína. Tak na zdraví!
Víte co vzniklo spojením výrobce zdiva Heluz s výrobcem izolací Knauf? CIHLA S VĚTŠÍ PEVNOSTÍ. A nezmiňovali bychom to tady, kdyby to nebylo spojené i s recyklací. Ve výrobě minerálních izolací vzniká voda se zbytky skelných vláken – tu využívají v Heluzu jako náhradu části přírodních zdrojů pro výrobu právě této cihly.
V Saint Gobain taky věří na udržitelnost a materiály z recyklátu. Jejich akustické podhledy a panely Ecophon jsou tvořeny skelnou vlnou, která je tvořena z více jak 80 % recyklovaného domácího skla. A odpadní materiál z výroby je pak recyklován na drenáž nazývanou EcoDrain™. Ta se používá na vyrovnávání terénu a nahrazuje poptávku po písku.
Slyšeli jste někdy o substabitu? Vyvinula ho rodinná firma Ciur z Brandýsa nad Labem. Základem je PVB = polyvinylbutyralu, který se získává z recyklovaných fólií z bezpečnostních automobilových skel a z bezpečnostních skel z výškových budov. Vrstva substabitu se dává 10 cm pod povrch silnice a nahrazuje tak až 30 % asfaltu při stavbě nových silnic (na 1 km dálnice se uspoří asi 500 tun ropy). Dělá ho odolnějším s méně vyjetými kolejemi a s lepší teplotní citlivostí.
Jezdíte kolem Rudné u Prahy? Tak právě tam je položena silnici s tímto speciálním asfaltem. V ČR se spotřebuje 5 000 tun tohoto polymeru (v EU je to asi 150 000 tun) a poté co se oddělí od starého skla se spaluje nebo skládkuje.
Díky Ciuru bychom mohly jezdit po kvalitních silnicích a skládkám nebo spalován by se ulevilo. Substabit byl oceněn prestižním vědeckým oceněním Česká hlava 2019.
☝️Až 50 % nerostných zdrojů v dané oblasti spotřebovává stavebnictví. Bez mála 30% veškerého odpadu tvoří stavební odpad. Vyčerpávají se zdroje, krajina je ničena těžbou, spotřebovávají se energie na zpracování a přepravu stavebního materiálu. Následný odpad vytváří srovnatelné problémy. Je jasné, že tento stav je neudržitelný. Recyklace materiálů se stává nutností a musí se na ní myslet již ve fázi projektování staveb. Budovy budoucnosti musí být 100% recyklovatelné. ♻️
Ale, že jsme se již na cestu vydali, vám uvedeme na krásném příkladu stavby industriálních prostor. 🔝
Jeden z největších developerů průmyslových hal v tuzemsku – Panattoni si uvědomuje potenciál cirkulární ekonomiky a staví své projekty příkladně. Například Panattoni Park Ostrov North postavil na brownfieldu a zrecykloval až 98,7 % SDO. Recyklační linky měl přímo v areálu a na stavbu se využilo 103 000 tun odpadu. KTERÝ BY JINAK SKONČIL NA SKLÁDCE. Zároveň ušetřili cestu až 10 300 nákladních vozidel s odpadem mimo areál. Není divu, že za to dostaly cenu od ministerstva průmyslu a obchodu v rámci soutěže Přeměna odpadů na zdroje.
I budovy s takovýmhle silným příběhem máme v portfoliu. Podívejte se 😊
Zanechte nám na vás kontakt. My se vám obratem ozveme a pomůžeme s hledáním vhodného prostoru.